Izolácia v srdci Európy

Pavel Sviták  /  27. 01. 2003, 00:00

Zatiaľ čo z úst niektorých našich politikov a predstaviteľov Českého Telecomu počujeme nepravdivé vety o tom, ako je náš telekomunikačný trh neporovnateľný s vyspelou Európou, zostávame nakoniec spoločne so Slovenskom jedinými (v Kodani zmienenými) európskými krajinami bez alternatívy DSL pripojenia.

Prosincový summit Evropské unie v Kodani nastínil, jakou cestou se bude v následujících letech ubírat její rozšíření. Protože se zabývám dostupností širokopásmového Internetu technologií xDSL ve světě, nemohl jsem opomenout současnou středoevropskou situaci. Nastal totiž docela zajímavý stav. Zatímco z úst některých našich politiků a představitelů Českého Telecomu slyšíme věty o tom, jak je náš telekomunikační trh nesrovnatelný s vyspělou Evropou, zůstáváme nakonec společně se Slovenskem jedinými (v Kodani zmíněnými) evropskými zeměmi bez alternativy DSL připojení.

! PODPORTE NAŠICH KOLEGOV SVOJIM PODPISOM !

Vysokorychlostní internet na bázi xDSL se rychle stává nejžádanější komoditou celosvětového telekomunikačního trhu. Jasně to ukazují studie britské společnosti Point-Topic, která se zabývá širokopásmovým Internetem přes klasické telefonní linky technologií DSL v celosvětovém měřítku již od roku 1999. O to smutnější je situace v České republice. Když už se u nás začne hovořit o telefonních linkách, tak většinou o jejich masovém odhlašování, přesně v rozporu se světovým trendem. Mnoho lidí vůbec netuší, že mohou obyčejnou telefonní linku využít k vysokorychlostnímu Internetu.

Evropská unie v roce 2003

Většina zemí současné EU spustila komerční provoz DSL již v roce 1999. Jen pro porovnání, celosvětové prvenství je přisuzováno kanadské společnosti SaskTel, která začala nabízet DSL služby již v roce 1996. Zpět ale k Unii. Její přibližně dvouleté zaostání oproti Americe se již většinou podařilo smazat, alespoň co do rozsahu nabízených služeb. Výjimkou je snad pouze rychlost připojení, ve které severoamerické a především japonské společnosti jasně vedou. Za největšího zpátečníka Evropské unie můžeme považovat Řecko, které stále prochází fází testování, a to již od prosince roku 2000! Pilotní projekt má pouze tři stovky uživatelů a tamní operátor OTE tedy nedodržel obchodní strategii, která slibovala do konce roku 2002 přes 10 000 uživatelů.

Další smutný primát má Irsko, které se své vlastní nabídky ADSL dočkalo až v roce 2002 a chopilo se zároveň i pozice nejdražšího, protože irská telekomunikační společnost Eircom poskytuje připojení i-stream 512 kbps downstream / 128 kbps upstream za v přepočtu 2620 Kč měsíčně. Ucelenou představu o současných cenách si můžete udělat z následujícího grafu.

Evropská unie v roce 2004

V květnu roku 2004 se EU může dočkat rozšíření o další desítku zemí převážně východní Evropy. Jedná se o Českou republiku, Kypr, Lotyšsko, Maltu, Slovensko, Estonsko, Litvu, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Hodně se mluví o zchudnutí Unie. Co je na tom pravdy nechme ekonomům, podívejme se raději, jak tato desítka nových členů zamíchá pořadím předchozího grafu.

Tyto grafy vychází již z výše uvedeného celosvětového průzkumu, kde jsou také DSL služby jednotlivých zemí stručně charakterizovány včetně zdrojových odkazů.

Abychom dostali určitou představu o ekonomické vyspělosti, srovnejme kandidátské země podle ukazatele HDP (přepočet na jednoho obyvatele).

Mezi desítku možných budoucích členů EU jsou pro lepší představu zařazeny tři nejchudší současné členské státy Portugalsko, Španělsko, Řecko, a také celkově nejbohatší Lucembursko. Jak je vidět, podle tohoto srovnání poměrně chudé Estonsko má hned vedle Kypru nejlevnější ADSL, které dokonce  není omezeno ani datovým nebo časovým limitem.

Východní Evropa tedy v současné době v této moderní technologii za Evropou západní nijak výrazně nezaostává. Hlavní rozdíl je v tom, že západoevropské země již prochází jakousi druhou etapou, která se projevuje snižováním cen, zlepšováním kvality připojení, případně doplňkovými službami. Příkladem za všechny může být výrazné zlevnění u německého operátora T-Online, nebo ambiciózní plány španělského operátora vybudovat skutečně širokou paletu doplňkových služeb včetně VoD (Video on Demand – video na vyžádanou) v podobě několika desítek televizních programů. Stručně řečeno, technologiím xDSL je dávána v celém světě velká budoucnost.

Ve zbývající části článku se pokusím stručně vystihnout česko – slovenský stav a znovu tak připomenout již pomalu trapnou skutečnost, že jsme společně se svými východními sousedy jedinými zeměmi tzv. EU 2004 bez dostupného širokopásmového Internetu.

České problémy

První pokusy s ADSL provedl Český Telecom (ČTc) v polovině roku 2001 a mluvilo se o revoluční technologii. Hlavní události se ale rozběhly téměř o rok později 29. května 2002. Toho dne zahájil ČTc prostřednictvím svého odštěpného závodu Imaginet testovací provoz služby IOL Platinum, založené na využití technologie širokopásmového přístupu k internetu ADSL. Od tohoto okamžiku začínají nabírat události okolo českého ADSL spád. Okamžitě po zveřejnění cenových podmínek služby IOL Platinum se dostavuje obrovské znechucení nad přístupem dominantního operátora. Doplníme-li do našeho přehledu evropských zemí nejdostupnější tarif z nabídky služby Platinum dostaneme následující srovnání.

Když k tomu ještě uvážíte, že se jednalo o extrémně limitovaný tarif (500 MB), který je z uvedeného přehledu srovnatelný snad jedině s Rakouskem (které je ovšem se svou nabídkou na opačném konci cenového srovnání), pravděpodobně se s oním znechucením budete moci také ztotožnit.

Jedinou známou světovou zemí, která poskytuje základní ADSL připojení ještě dráž, je Irsko. To však nabízí dvakrát větší rychlost v obou směrech a především neobsahuje žádné datové omezení. Jen pro zajímavost, takto by vypadalo srovnání v případě stejně rychlého připojení od ČTc.

Cenové podmínky ale nebyly příčinou zákazu ČTc poskytovat nadále službu IOL Platinum, tou se stala skutečnost, že se náš monopolní operátor podle alternativních operátorů (AO) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) dopustil zneužití svého monopolního postavení, když nezveřejnil velkoobchodní nabídku DSL. Začátkem července 2002 byl regulátorem provoz IOL Platinum zastaven.

Vraťme se ještě naposled k té „Platinové“ cenové nabídce, už jen pro to, že se stala hlavním impulsem ke vzniku současného Občanského sdružení Internet pro všechny (IPV), které si dalo za cíl nejen informovat veřejnost o ADSL, ale hlavně dopomoci k jeho zavedení za ceny srovnatelné s Evropou. OS IPV se ve svém jednání záhy spojuje s dalšími subjekty a vytváří tak platformu zástupců uživatelů Internetu (ZUI). Cílem ZUI je vedle ADSL také paušál u klasického vytáčeného Internetu.

Jedním z prvních kroků IPV bylo seznámení tehdy ještě budoucího ministra informatiky ČR Vladimíra Mlynáře s problematikou ADSL. Později v rozhovoru pro časopis Sdělovací technika uvedl:

…K tomu, aby paušál vůbec mohl být zaveden, musíme pohnout se zamrzlým ADSL. Část kapacity pak odčerpá ADSL a zbytek zákazníků bude možné uspokojit paušálním poplatkem. Tak lze poněkud otupit argumentaci Telecomu, že po zavedení paušálu pro připojení do sítě Internet dojde ke zhroucení kapacit i pro hlasové služby. V prosincovém Věstníku ČTÚ už byla zveřejněna obchodní nabídka ČTc ve věci ADSL adresovaná partnerům a alternativním operátorům, která by měla být komerčně zajímavá pro obě strany…

…budu usilovat – co se týká přístupu k Internetu – o rychlejší a lepší uspokojení poptávky ze strany uživatele. Musíme pokročit rychleji dopředu, protože celý svět se zabývá vysokorychlostním Internetem a my se nekonečně dohadujeme o dial-up!

Vybral jsem tento útržek rozhovoru, protože poměrně srozumitelně popisuje naši současnou situaci. Podle nejnovějších zpráv, je první společností, která využila zmíněné velkoobchodní nabídky společnost SkyNet. Deklaruje to ve svém oficiálním sdělení ze dne 12. ledna 2003. „Na základě této nabídky probíhají v současné době jednání o uzavření smlouvy, týkající se obchodních a technických podmínek pro poskytování služeb ADSL našim zákazníkům," uvedla Lenka Vojtenková ze společnosti SkyNet.

Podle prohlášení si první zákazníci budou moci novou službu vyzkoušet již v březnu. SkyNet připravuje širokou nabídku jak pro domácnosti, tak i pro podnikatelský sektor, které se budou lišit rychlostí připojení, kvalitou a cenou služby. Nechme se tedy překvapit, jak bude nejen tato, ale i případné další nabídky přijatelné pro domácí uživatele.

Pokrok nezastavíš!

Jedno přísloví praví, že pokrok nelze zastavit. Bohužel u nás se to alespoň na nějaký čas povedlo a téměř celý moderní svět nám „ukázal záda“. Věřme tedy, že na onom přísloví něco je a že se splní cíl ministra Mlynáře, vytvořit z České republiky středoevropského lídra na poli informačních technologií.

 

Autor Pavel Sviták je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Neprehliadnite: