Pavel Salvet / 17. 03. 2009, 00:00
Dřívější statické stránky nabraly dynamiku, překotný vývoj multimedializoval jejich obsah a přinesl i interaktivitu. Web se prostě za relativně krátkou dobu velice změnil a nastolené trendy se budou bezpochyby i nadále prohlubovat. A co na to Pixy?
Petr Staníček ve svém článku Webdesign po deseti letech růžově líčí, jaká radost to je, dělat dnes weby. A jak je jeho zvykem, dokládá to fakty:
Nároky extrémně vzrostly. Citace:
„Moderní web vyžaduje kvalitního analytika, informačního architekta, grafika, programátora serverové části, kodéra, programátora klientských skriptů, specialistu na SEO, odborníka na marketing, dobrého copywritera a případně i další obory – což už dnes na špičkové úrovni jen těžko dokáže zvládnout jediný člověk.“
Všechna tato ponurá fakta však Staníček vnímá ryze pozitivně:
ad 1) více prohlížečů = více konkurence → rychlejší vývoj
ad 2) obrovská spousta možností, které dříve neexistovaly
ad 3) Petr Staníček chtěl tímto nepochybně naznačit pozitivní dopad na zaměstnanost
Shrnuto, podtrženo: Staníčkův článek je přehledným, komplexním a fundovaným popisem vývoje webu v předchozí dekádě.
Základem webových stránek by měl být HTML. Kdysi tomu tak opravdu bylo i přesto, že webové prohlížeče svou benevolencí přivedly tento jazyk do stádia totálního rozkladu. Postupně a nenápadně stěžejní úlohu přebírá javascript. Na něm jsou postaveny takové technologie jako AJAX, JSON, Canvas. HTML je zčásti zastíněný i technologií Flash. Je dobré si všimnout, že rozhodně nejde o technologie, které by se dokázaly „zotavovat z chyb“, čili i v případě fatálních nedostatků nějak fungovat. A navzdory tomu weby používající tyto technologie fungují! Jak se v této souvislosti jeví srdceryvné štkaní odpůrců XHTML nad jeho přísností, ba drakoničností? V pravém světle, tedy jako fraška, která zakrývá skutečný důvod nelibosti k XHTML – neochotu podvolit se striktním pravidlům. Hlavním důvodem, proč byl XHTML odsunut na vedlejší kolej, tak je jeho de facto nepodpora ze strany Internet Exploreru. Existují samozřejmě i důvody další, kupříkladu neprogresivní rendering (tj. že se stránka nevykresluje postupně během načítání).
HTML nemůže v budoucnu dále obstát jako základ už jen proto, že sám žádný základ nemá. Standardní syntaxi, danou SGML, prohlížeče zavrhly a stvořily si vlastní, která dovoluje prakticky jakékoliv zvrhlosti včetně křížení prvků. Současná sémantika je pro důkladný sémantický popis webové stránky naprosto nedostatečná a snad i proto nedůsledně využívaná. Rozpor mezi standardním HTML a kódem běžně používaným na webu byl natolik markantní a škodlivý, že bylo nutné s tím něco udělat. Jenže co? Žádný, tím méně pak ten majoritní, z prohlížečů nebyl ochotný se standardům podřídit. Inu, když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Připravovaná specifikace HTML 5 kodifikuje současnou praxi prohlížečů a povyšuje ji tak na standard.
Charakteristické na specifikaci HTML 5 je to, že se snaží zavděčit se všem.
Spor mezi HTML a XHTML řeší připravovaná norma dvoukolejně. Přináší novou (a radikálně odlišnou od HTML 4) verzi HTML a zároveň upravuje a rozšiřuje XHTML 1.
HTML 5 usiluje o co největší zpětnou kompatibilitu (ve smyslu kompatibility se stávajícími prohlížeči, ne kompatibility s předchozími verzemi – pozn. autora) a zároveň nabízí zbrusu nové progresivní funkce.
Norma vychází vstříc programátorům webových aplikací a stejně tak nadbíhá neschopným zaostalcům. První skupině umožňuje snadno vytvářet kontextová menu, požívat drag & drop API a řadu dalších užitečných rozhraní, objektů a jiných rozšíření. Té druhé zase ponechává staré „prasárny“, např. atribut style
, které měly být už dávno vymeteny.
Velký dárek je připraven pro ty, kteří chtějí používat HTML proto, že jim umožňuje bezproblémové fungování stránek, leč bližší jim je, ať již z praktických, či teoretických důvodů, XHTML. Dosud měla praxe XHTML kódu zasílaného s MIME typem text/html oporu jen v dodatku C specifikace XHTML. Nyní bude totéž umožněno i specifikací HTML 5, a to zejména tím, že prázdné elementy bude možné regulérně vybavit lomítkem na konci.
Nově by již prohlížeče neměly být vázány při zjišťování MIME typu došlého souboru tím, co najdou v HTTP hlavičce. HTML 5 popisuje algoritmus, pomocí něhož budou prohlížeče moci určit typ dokumentu jiným způsobem, například z metatagu. Důvod pro toto opatření je ten, že autoři webového obsahu někdy nemají možnost ovlivnit nastavení serveru, tudíž ani to, s jakým MIME typem jsou jejich soubory odesílány.
HTML 5 také zkracuje DOCTYPE deklaraci. Nová podoba bude tato: <!DOCTYPE HTML>
. DOCTYPE deklarace je vlastně nutná jen z toho důvodu, že se podle ní prohlížeče rozhodují o tom, který renderovací režim použijí pro vykreslení stránky.
Nepřátelé značkovacích jazyků mohou jásat. HTML 5 přesně vyhovuje jejich představám a o XHTML se hovoří jako o mrtvole s čestným pomníkem u cesty. Těch, kteří prosazují systematický, modularizovaný jazyk s nekomplikovanou syntaxí, je málo, brzy vymřou a přestanou si stěžovat.
Copyright © 2002 - 2013 inet.sk, s. r. o. | Všetky práva vyhradené | Neprešlo jazykovou úpravou | ISSN 1336-1899
Využívame kvalitný webhosting za rozumnú cenu od Inet.sk