Internet v ČR: stále mezi posledními na světě

Miloslav Sova  /  21. 01. 2005, 00:00

Na počátku tohoto roku se jakoby roztrhl pytel s články, které se snažily zhodnotit uplynulý rok očima internetového uživatele. Optimisticky laděným článkům dodala materiál i analytická společnost Point-Topic, když v závěru roku vydala svojí pravidelnou zprávu, v které poprvé ve své historii pochvalně zmínila také ČR.

Stejně tak se pochvalně o České republice vyjádřila také další britská společnost Quantum Web. Zprávu samozřejmě převzala také ČTK a tak se velmi brzo ve všech papírových médiích a donedávna také na teletextu České televize oslavovaly úspěchy našeho Českého Telecomu. Jelikož naše sdružení situaci kolem vysokorychlostního Internetu monitoruje již třetím rokem, dovolil bych si všeobecné nadšení trochu zchladit a všechna již opublikovaná čísla uvést na pravou míru.

Možná se pozastavíte nad tím, jak si vůbec malé občanské sdružení dovoluje zpochybňovat výsledky dvou nezávislých analytických společností, které mají navíc spousty prostředků na to, aby si správnost publikovaných údajů ověřili. Navíc to bylo právě naše sdružení, které se vždy na zprávy Point-Topicu odvolávalo. Já však v následujících řádcích nehodlám zpochybňovat práci těchto společností, hodlám pouze upozornit na fakt, že i mistr tesař se někdy utne a také chci veřejnost seznámit s opravdu kompletními údaji, které před dvěma týdny těžko mohl někdo publikovat, protože nebyli k dispozici.

A teď k první chybě které se dopustili obě společnosti. Point-Topic uvádí k 30.9.2004 hned dva údaje. Ve svém dokumentu Broadband Summary Statistics for 30 September 2004 uvádí číslo 60 695 uživatelů a ve své pravidelné aktualitce  z 13. 12.2004 uvádí číslo 59 301. Ve skutečnosti však 30.9.2004 vydal ČTc tiskovou zprávu ve které hlásí pouhých 55 tisíc uživatelů. A stejný počet najdete i v tiskové zprávě ze 6.10. 2004. Quantum Web pro změnu uvádí mezikvartální přírustek 29 416 přípojek což by mělo představovat růst 46.36%. Pokud již tedy známe skutečný stav přípojek k 30.9.2004 (55 tisíc) i k 30.6.04 (29 813) musí vám být jasné, že Quantum Web uvádí nepřesné informace jak o procentuelním přírůstku (ten by měl být o dost vyšší), tak o počtu přidaných přípojek za kvartál (ten by zas měl být o něco málo nižší).

V tabulce společnosti Quantum Web je i mnoho dalších nepřesných údajů. Namátkou vyberu Slovensko, které mělo mezikvartálně přidat 1092 linek vysokorychlostního Internetu. Ve skutečnosti však přidalo jen u ADSL víc než 7 000 přípojek. Rovněž u Portugalska narážím na nesrovnalosti, protože zatímco procentuelní čtvrtletní nárůst by téměř odpovídal, skutečný nárůst přípojek už nějak nesedí: podle našich údajů získalo za třetí čtvrtletí 53 710 ADSL přípojek, podle Quantum Web to bylo 136 929 (toto však číslo nedostaneme ani když připočteme 35 tisíc kabelových modemů přidaných v Q3). Stejnou chybu vidím u Belgie (zde je skutečný přírůstek o cca. 50 tisíc menší než uvádí tato společnost nebo u Slovinska, které pro změnu přidalo o 10 tisíc přípojek více.

Zázračný růst z ničeho

O něco závažnější než pár tisíc přípojek sem, pár procent přírůstku tam, je však fakt, že Point-Topic snad poprvé zařadil do svých grafů státy, které v monitorovaném kvartále neměly dostatečný počet uživatelů pro kvalitní srovnávací analýzu. Společnost přitom ve všech předešlých studiích zdůrazňovala, že v rámci zajištění objektivity se do žebříčků nemůže dostat země, která nepřekročila počet 50 tisíc přípojek. Nechci zde nějak znehodnocovat výsledek ČTc (asi nikdo ještě na jaře minulého roku nevěřil, že by něco takového mohl dokázat), jen jsem chtěl poukázat na fakt, že dosáhnout vysokého procentuálního růstu z malých počátečních hodnot je dost snadné (obzvlášť když měla ČR 2leté zpoždění), ale udržet si takto vysoké tempo již bude složitější.

Oprávněnost dodržení určité minimální hranice přípojek lze opět demonstrovat na tabulce Quantum Webu, když země jako Bulharsko, Rumunsko nebo Bělorusko mají obdivuhodné čtvrtletní nárůsty přípojek, i když ve skutečnosti získaly pouze několik desítek až stovek uživatelů. Jinak abych byl k Českému Telecomu spravedlivý, dnes už víme, že Telecomu ke konci roku jen o vlásek uniknul jeho cíl 100 tisíc přípojek – což představuje mezikvartální nárůst víc než 75 %. Takže se za pár měsíců dočká oprávněného uznání (škoda jen, že tyto společnosti nemonitorují také kvalitu nabízených služeb).

Do následující tabulky jsme pro vás shromáždili údaje o počtech ADSL přípojek za poslední 4 kvartály. Koho by zajímala situace před koncem roku 2003, tomu můžeme nabídnout podobnou, dnes již historickou tabulku monitorující počty v letech 2001 až 2003 (hledejte na stránce úplně dole).

Tabulka monitorující počet ADSL přípojek od 31.12.2003 do 30.9.2004 Zdroj: Point-Topic a Internet pro všechny



Z tabulky je na první pohled zřejmé, že na podzim minulého roku na tom zdaleka nebyla ČR nejlépe. Stejně lidnaté Maďarsko mělo před námi náskok cca. 120 tisíc přípojek, Portugalsko téměř 300 tisíc a velký vzor Českého Telecomu Belgie dokonce víc než 900 tisíc přípojek. Jen tak mimochodem, když už jsme u té Belgie za pár dní tam operátoři navýší rychlost stávajících tarifů a cena zůstane stejná. U konkurenčního Telenetu pak zaplatí zákazník po překročení limitu 10 GB nebo 15 GB už jenom 1 € za započatý 1 GB. Možná by něčím podobným mohl překvapit i náš Telecom.


Nedá mi, abych jako již poněkolikáté neupozornil na Estonsko, které již dosáhlo penetrace 5,17 přípojky na 100 obyvatel. Kdyby ho chtěl Telecom dohnat, musel by zrealizovat cca. 524 tisíc přípojek. Tomu já říkám smělý cíl! Navíc Estonsko mělo na podzim také 54 859 uživatelů kabelového internetu, tedy 6,5× větší penetraci než má ČR. A když už jsme u té kabelové konkurence – víte, že Belgie disponovala na podzim 544 000 kabelovými modemy a Portugalsko jich mělo ve stejnou dobu 395 000? Takže UPC a Karnevale máte co dělat, protože vy jste na podzim neměli dohromady ani 42 tisíc platících zákazníků.


Ještě si dovolím upozornit na Izrael a Švýcarsko. Tyto země mají o 3 miliony obyvatelů méně než ČR, přesto mají velice slušný stabilní růst již několik kvartálů za sebou. A to má ve Švýcarsku ADSL konkurenci v podobě 427 tisíc kabelových modemů a v Izraeli využívá připojení přes kabel víc než 320 tisíc uživatelů.


Pojďme se teď společně podívat na jiný, mnohem spravedlivější způsob porovnání stavu vysokorychlostního Internetu – propočet linek na 100 obyvatelů. Pravidelní čtenáři již dobře vědí, že tímto jednoduchým výpočtem se mažou rozdíly mezi různě lidnatými zeměmi. V nedávné minulosti se ČR držela na samém konci tabulky a v penetraci ADSL dokázala porazit pouze Chorvatsko s Řeckem a i Slovensko jí dělalo dlouho velké potíže. Dnes díky masivní kampani na Internet Express poskočila žebříčku zemí o dvě místa nahoru (ovšem také jen díky tomu, že ČR reprezentují čísla několik dní staré, zatímco u ostatních zemí se jedná o 3 měsíce staré údaje). Přesněji řečeno počty přípojek použité pro výpočet penetrace ADSL v následujícím grafu se vztahují k 30.9.2004, pouze u Polska a Maďarska jsme použili údaje z listopadu 2004 a u ČR a Slovenska se jedná o stav ke konci roku.



Co musíme udělat pro to, aby se Česká republika stala tygrem střední Evropy?

Český Telecom sice dokázal získat 100 tisíc ADSL uživatelů (z tohoto počtu 80 tisíc patří přímo ČTc a o zbylých 20 tisíc se dělí alternativní operátoři) a Eurotel zabodoval se svým CDMA (cca. 30 tisíc uživatelů), ale podle posledních známých údajů většina z tohoto počtu přípojek připadá na nejpomalejší variantu Internet Expresu, u kterého se reálně dosahovaná rychlost pohybuje kolem 150 kb/s a tudíž se nedá hovořit podle evropských norem ani podle návrhu českého zákona o elektronických komunikací o vysokorychlostním internetu (broadbandu).

Tuto rychlost dnes nabízí také stále větší část bezdrátových sítí za stejnou, ne-li nižší cenu a navíc bez limitu na přenesená data. To, že Telecom ovládl díky jedné službě většinu trhu s ADSL připojením také nesvědčí o konkurenčním prostředí. Zatím co na Slovensku podobně jako v jiných zemích EU kde funguje konkurence, je podíl dominantního operátora někde kolem 60-70 procent (v případě Slovenska to je cca. 63 procent, nebo také 25 000 z celkového počtu 39 300 přípojek), tak u nás je podíl ČTc na trhu s ADSL víc než 80 procentní. ČTc toto číslo prezentuje jako svůj velký úspěch, já si však dovolím tvrdit, že z části za tento stav může pasivita alternativců daná nekonkurenční velkoobchodní nabídkou a velký podíl viny nese nemohoucnost našeho regulátora (ČTÚ).

Jak na to v roce 2005?

V první řadě by to chtělo nabídnout uživatelům vysokorychlostního Internetu pořádný obsah. Ve vyspělých zemích se poskytovatelé Internetu předhánějí v nabídce videa i hudby – my máme Starzone, kterému se zrovna moc dobře nedaří (čím to asi bude?). Zároveň s nabídkou obsahu by to chtělo zmírnit také podmínky Fair User Policy – nejlépe zrušit nesmyslné platby za data navíc ve velkoobchodní nabídce. Situace na trhu se uklidnila, počet uživatelů ADSL vzrostl, nároční uživatelé si již také našli odpovídající připojení – není důvod nadále utahovat šrouby a „prznit“ již tak dost okleštěné ADSL.

Možná, že je už také správný čas na snížení cen. Telecom již při zavádění ADSL sliboval, že s rostoucím počtem uživatelů půjdou ceny dolů. V pondělí oznámený pilotní provoz služby Internet Expres Optimal a speciální velkoobchodní nabídka ukazuje, že prostor pro snižování cen existuje, bohužel Telecom volí nestandardní postupy. Kvůli službě Internet Expres Optimal už čelí další stížnosti ze strany Czech On Line. Také společnost Tiscali dokázala, že prostor pro pokles tu stále je (viz. Pokles cen ADSL až o 36%). Tiscali bych však vytknul nutnost pronájmu modemu u nejlevnějšího tarifu (to jeho konečnou měsíční cenu dost navyšuje) a také nutnost přikupovat nadlimitní data po velkých kusech (5GB za 300 Kč) není zrovna nejšťastnější řešení.

Velké rezervy vidím u mobilních operátorů zejména u T-Mobile a Oskara. Oskar ještě pořádně nepředvedl, jestli dokáže „dělat“ také Internet. Pracuje sice na zavedení technologie Edge, ale na uvedení této služby na trh si ještě počkáme. T-Mobile by šlo bez nadsázky označit za největší zklamání roku. V GPRS připojení dobrovolně přepustil pozice Eurotelu a služby na technologii EDGE zatím nejsou v plném provozu. Tato situace by se měla změnit v průběhu února. Co se týká kabelových operátorů jejich největší slabinou je pokrytí, kvalita služeb i ceny by mohly pro ostatní sloužit jako příklad jak se to má správně dělat.

V poslední době se zdá, že velkou překážkou vždy byli a budou naši zákonodárci. Předvedli to i při projednávání zákona o elektronických komunikacích, kdy se jim podařilo do zákona propašovat formou pozměňovacích návrhů několik nenápadných formulací, které však zásadním způsobem mohou ovlivnit výklad zákona v budoucnosti. Na chyby kterých se poslanci dopustili se na poslední chvíli pokusili zareagovat občanská sdružení hájící již delší dobu zájmy uživatelů Internetu (ZUI, IPV, SOS a BMI) v tomto prohlášení. Jak si ho senátoři vezmou k srdci, uvidíme již v nejbližších dnech.

Síla bezdrátu

Na závěr bych chtěl upozornit na bezdrátové připojení, kterému se v roce 2004 dařilo nadmíru dobře a provozovatelům Wi-Fi sítí se podařilo odlákat ostatním operátorům nezanedbatelnou část uživatelů. Přesné statistiky nemá asi nikdo (počet bude někde mezi 50 až 80 tisíci uživatelů), ale vzhledem k tomu, že osobně zpracovávám největší databázi bezdrátových sítí v ČR (současný stav 244 sítí) a první v SR, mohu čtenářům prozradit, že již brzo nějaká čísla o počtech uživatelů bezdrátů uvolníme. Navíc většina bezdrátových sítí v uplynulém roce několikrát snížila své ceny, navýšila rychlosti a také zdvojnásobila počet svých uživatelů. Takže v této oblasti funguje konkurence opravdu ukázkově.

Úplně poslední podmínkou je zdárná privatizace Českého Telecomu. Nemohu se zbavit dojmu, že do doby než tohoto „molocha“ někdo koupí nelze očekávat skutečně konkurenční prostředí na tom našem malém českém telekomunikačním trhu.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Neprehliadnite: