ADSL vo svete a na Slovensku

Miloslav Sova  /  21. 01. 2004, 00:00

Združenie Internet pro všechny sleduje vývoj širokopásmového pripojenia k Internet vo svete dlhšiu dobu a preto sa Vám aj v tomto článku pokúsime ponúknuť čo najkomplexnejšie porovnanie ADSL a káblového Internetu vo svete za posledné 3 roky. Čakajú na nás množstvá čísiel, tabuliek a grafov. Uvádzame aj tabuľku vývoja počtu ADSL pripojení na Slovensku.

Nejdříve zprávy od společnosti Point-Topic – náskok okolních zemí se neustále zvětšuje.

Již téměř dva roky sledujeme vývoj vysokorychlostního Internetu ve světě. Významným zdrojem informací je kromě tradičních pramenů jako OECD a Evropská komise také společnost Point-Topic, která v pravidelných tříměsíčních intervalech vydává své vlastní studie. Nehodnotí pouze Evropské země, ale téměř celý svět. Poprvé jsme vás o vývoji v okolním světě informovali již v roce 2002 v článku „ADSL, svět, Evropa a my“ a předpovědi z tohoto článku se vyplnily do puntíku. Studie Point-Topicu sahají ještě dál do minulosti a nám se podařilo získat údaje z konce roku 2001. Číselné informace o rozvoji vysokorychlostního ADSL a také kabelového Internetu v průběhu několika let se nám podařilo vtěsnat do následujících dvou tabulek. Informace, které lze do tabulek jen těžko včlenit, se vám pokusím dodat v doplňujících komentářích. Pojďme se tedy bez dlouhých řečí podívat hned na první tabulku monitorující nejen ADSL, ale nově i kabelové připojení k Internetu. Tato tabulka porovnává pouze krátký časový úsek od 30. 6. 2003 do 30. 9. 2003, přesto je velmi zajímavá, protože obsahuje rozhodně nejnovější informace ze světa vysokorychlostního připojení (na země, u nichž známe ještě novější údaje, samozřejmě v komentáři upozorním).

Zdroj: Point-Topic (prosinec 2003) a DG InfoSociety, ČTc

* Jedná se o odhad, informace o přesném počtu přípojek k tomuto konkrétnímu datu nejsou k dispozici.

V tabulce jsem si dovolil vyznačit červenou barvou země, které by nás ve srovnání měly zajímat nejvíce. Začnu tedy Belgií, která je zajímavá nejen tím, že patří k jedněm z nejrychleji se rozvíjejících trhů s vysokorychlostním připojením, ale především je nám blízká počtem obyvatel. Je téměř na chlup stejný jako v ČR. Navíc, jak je patrné z některých vyjádření Českého Telecomu, je právě Belgie jejich velkým vzorem, který by jednou (rozuměj: v horizontu několika let) chtěli dohnat a předehnat. O tom, jak „nesmyslné“ jsou takovéto plány ČTc, svědčí i jeho výsledky v počtu zřízených přípojek v uplynulém roce 2003. Dnes už tedy víme, že v Belgii bylo k 30. 9. 2003 zhruba 706 000 přípojek ADSL (v diskusích na odborných zahraničních serverech jsem zaznamenal nejnovější číslo z ledna 2004, které hovoří dokonce o 800 000 přípojkách). Nebudu zde srovnávat s počtem přípojek u nás, ten nevalný výsledek za rok 2003 - zhruba 14 100 přípojek - jistě všichni dobře znáte. Srovnání by nebylo korektní, protože v Belgii ADSL funguje již několik let. Dovolím si ale upozornit na fakt, že ani nově zveřejněné plány ČTc a především počet nových lokalit, kde má být ADSL dostupné, nijak nenasvědčují tomu, že by měl ČTc v roce 2004 nějak výrazně zrychlit zavádění vysokorychlostního Internetu. Na rozdíl od České republiky je v Belgii navíc mnohem více rozšířen kabelový Internet. Je-li v této zemi zhruba 446 900 uživatelů kabelového Internetu, pak je zcela logické, že to konkurenční ADSL nemá jednoduché. A to je hned první zvláštnost, na kterou jsem chtěl upozornit. Doufám, že se teď nedotknu kabelových operátorů podnikajících v ČR, kteří investovali nemalé peníze do svých rozvodů kabelové televize. V počtu CATV zásuvek se rozhodně nemáme za co stydět, ale počet zákazníků využívajících Internet (něco kolem 35 tisíc) není právě číslo, s nímž bychom se mohli chlubit. Povšimněte si v tabulce zemí jako Holandsko, Švédsko nebo Velká Británie, kde je na rozdíl od Německa opravdu vysoký počet kabelových připojení k Internetu. Právě proto jsou jejich úspěchy v rozšiřování ADSL mnohem hodnotnější (ADSL tam má oproti Německu v kabelovkách velkou konkurenci).

Další zemí, která stojí za povšimnutí, je Španělsko. Rozvoj vysokorychlostního ADSL zde staví mezi své prioritní cíle a platí stejný argument, jaký jsem uvedl výše. I zde je velmi dynamicky se rozvíjející trh s kabelovým Internetem, takže ani ve Španělsku to ADSL vůbec nemá jednoduché. Od začátku minulého roku (2003) nabízí Španělský operátor navíc neomezený přístup k Internetu přes klasický dial-up, takže „hlad“ po ADSL není tak veliký jako u nás, kde si o paušálním dial-upu můžeme zatím nechat jen zdát. Perličkou je, že i ve Španělsku mají svého ministra, který své práci až tak moc nerozumí. Jak jinak si vysvětlit tvrzení ministra Juana Costa, že ve Španělsku, které mělo 58 tisíc přípojek ADSL v roce 2000, bylo koncem roku 2003 2,2 milionu ADSL přípojek. To je samozřejmě nesmysl, Španělsko má sice 2,2 milionu přípojek vysokorychlostního Internetu, avšak slovíčko vysokorychlostní zahrnuje nejen ADSL, ale i kabelový internet a jiné druhy připojení. Zřejmě daleko správnější číslo zveřejnil nedávno server ISDN.cz , kde se operátor Telefonica přiznává celkem k 1,65 milionu přípojek ADSL. Ze zprávy se také dozvídáme, že od roku 2000 tento operátor do ADSL nainvestoval 2 miliardy Euro a do konce roku 2006 by chtěl dosáhnout 6 milionů ADSL přípojek. Na rozdíl od zveřejněných plánů Českého Telecomu není důvod mu nevěřit. Na tomto místě si dovolím upozornit na nejnovější rozhovor našeho pana ministra Mlynáře na BBC, který je s prací svého ministerstva spokojen. Škoda jen, že spokojeni nejsou uživatelé. Dovolím si čtenáře upozornit zejména na ministrovu odpověď na otázku, zdali splnil slib ohledně paušálu u vytáčeného připojení a ADSL – ceny pod tisícovku měsíčně.

K dalším zemím, které by neměly uniknout naší pozornosti, patří určitě Portugalsko a Maďarsko. Počtem obyvatel a tentokrát i úrovní ekonomiky jsou nám opravdu velmi blízcí. Portugalsko s Maďarskem totiž berou rozvoj ADSL smrtelně vážně a ve třetím čtvrtletí roku 2003 se v přírůstku ADSL linek propracovali na čelní pozice v celosvětovém měřítku. Na rozdíl od Portugalska, kde jsou dostupné pouze údaje zveřejněné Point-Topicem ( k 30.9.2003 zhruba 142 500 přípojek), máme z Maďarska i daleko čerstvější zprávy. Maďarsko totiž už v polovině prosince oznámilo 100 tisíc přípojek ADSL a tím si zaručilo v následující studii Point-Topicu přední příčky v růstu počtu přípojek. Více informací naleznete v článku pana Kusnyéra na serveru ISDN.cz. Já si jen dovolím podotknout, že aby Česká republika vůbec mohla uvažovat o možnosti být zveřejněna v nějakém příštím porovnání, musela by mít alespoň 50 tisíc přípojek ADSL. To je minimální počet, který vyžaduje Point-Topic z důvodu, aby nedocházelo ke zkreslení jednotlivých srovnání. Pravidlo je to rozumné, protože kdyby někdo začal na počtu 100 přípojek a každý kvartál toto číslo zdvojnásobil, dokázal by víc než 2 roky válcovat všechny ostatní země v tomto konkrétním srovnání, i když by ve skutečnosti patřil k nejzaostalejším. V úvodu článku jsem slíbil přehled za poslední 3 roky, takže je na čase, abych svůj slib splnil.

Tato tabulka snad nepotřebuje žádný komentář. Snad jen malé vysvětlení k číslům u kandidátských zemí. V době, kdy tabulka vznikala, jsme neměli k dispozici žádnou studii monitorující stav v kandidátských zemích (Point-Topic už podruhé za sebou kandidátské země vynechal a věnuje se pouze Maďarsku), a tak jsme byli nuceni vycházet z tiskových zpráv národních operátorů. Jak se přesvědčíte v další části článku, u Polska se náš údaj poněkud liší od údajů uváděných ve zprávě Evropské Unie (přiznávám, že v tomto konkrétním případě bude asi číslo uváděné v studii EU přesnější). U Slovenska a České republiky máme údaje opravdu přesné – bohužel ani jeden se nevztahuje přesně k datu 30.6.2003, proto se může skutečný počet přípojek lišit ( maximálně však o 100 až 200 přípojek). Všechna ostatní čísla jsou v naprostém pořádku.

Vysokorychlostní připojení – několik aktuálních grafů

V této části článku vám předložím několik aktuálních grafů. Odvozeny jsou z předchozích tabulek, každý z nich však zobrazuje trochu odlišné věci. Každý graf srovnává pouze 10 nejlepších zemí. Všechny grafy pocházejí z poslední zprávy společnosti Point-Topic monitorující stav vysokorychlostního připojení ve 3 čtvrtletí roku 2003.

Obrázek 1: Deset zemí s největším absolutním počtem přípojek vysokorychlostního Internetu –ADSL+ kabelové modemy (Zdroj: Point-Topic)

První graf snad není nutno ani komentovat. V případě, že by vás zajímaly přesné hodnoty zobrazené v jednotlivých sloupcích, stačí se vrátit na první tabulku a sčítat počty ADSL přípojek a kabelových modemů.

Obrázek 2: Deset zemí s největším absolutním počtem přípojek vysokorychlostního Internetu k 30.9.2003 – rozděleno podle technologií (Zdroj: Point- Topic)

I tento druhý graf je poměrně jasný. Určitě jste si povšimli, že pořadí zemí se nezměnilo. Jedná se v podstatě o stejný graf jako ten první. Dokážeme si z něj však vytvořit lepší představu o tom, jakou častí se na konečném čísle podílí ADSL a jakou částí kabelové modemy. USA jsou spolu s Holandskem (to v grafu ale nehledejte) jedinou zemí, kde ještě stále vítězí připojení přes kabel (CATV). Zatímco v USA bude kabel ještě dlouho porážet ADSL, v Holandsku už kabelovému připojení dochází dech.

Obrázek 3: Deset zemí s největší penetrací vysokorychlostního Internetu - počet linek na 100 obyvatel, sledované období druhé a třetí čtvrtletí 2003 (Zdroj: Point- Topic)


Ke třetímu obrázku bych dodal pouze jediné. Zatímco na umístění ČR v předchozích grafech nemůžeme ani pomyslet (to by každý občan ČR musel mít svou vlastní přípojku a stále by to nestačilo), na umístění v tomto třetím grafu šance jsou. Odhadem by nám stačilo zhruba 500 tisíc ADSL přípojek a 300 tisíc kabelových modemů.

Obrázek 4: Deset zemí s největším poměrným růstem přípojek vysokorychlostního Internetu v třetím čtvrtletí roku 2003 (Zdroj: Point-Topic)


Obrázek číslo 4 a 5 jsou si velmi podobné. První z nich však zahrnuje obě technologie, tedy ADSL i kabelové modemy, zatímco druhý porovnává pouze DSL technologii. Poslední graf je zajímavý také tím, že zde velmi pěkné 5. místo obsadilo Maďarsko, o němž už dnes víme, že si svou pozici udrží zřejmě i v příštích srovnáních Poit-Topicu. V polovině prosince totiž oznámilo překročení hranice 100 tisíc připojení, což by znamenalo, že ani v posledním čtvrtletí Maďaři nepolevili v budování nových ADSL připojení.

Obrázek 5: Deset zemí s největším poměrným nárůstem DSL připojení v třetím čtvrtletí roku 2003 (Zdroj: Point-Topic)


Závěrem si dovolím upozornit také na graf, za nímž nestojí společnost Point-Topic, ale tentokrát byl zdrojem OECD. Tento graf nedávno publikovala také paní Rita Pužmanová ve svém článku na Lupě, jehož přečtení mohu čtenářům s potěšením doporučit.


Jak si Český Telecom malinko utahoval z Evropské unie.

Není to tak dávno, co pan Jiří Peterka rovněž na serveru Lupa rozebíral poslední srovnávací studii zhotovenou společností IBM - Business Consulting Services, na objednávku Evropské unie. Studie měla porovnat stav telekomunikačního trhu v kandidátských zemích. Tomu, koho zajímá, jak jsme v tomto porovnání obstáli, doporučuji přečíst si vyčerpávající komentář pana Peterky. Já si v následujících řádcích dovolím upozornit pouze na zdánlivou maličkost, která unikla i jinak velmi pozornému oku tohoto našeho uznávaného nezávislého konzultanta a publicisty z oboru telekomunikací. Zatímco většinu údajů za jednotlivé státy do studie poskytli národní regulátoři, za ČR velkou část údajů dodával náš dominantní operátor Český Telecom. A právě v části studie věnované ADSL mě upoutala tabulka zobrazující počet přípojek k 30.6.2003.


Povšimněte si prosím, kolik zde má ČR k 30.6.2003 realizovaných přípojek ADSL. A právě u tohoto srovnání zadával vstupní údaje ČTc o čemž svědčí i poznámka pod tabulkou. Všechno by bylo v pořádku (je v podstatě jedno, kdo to číslo přípojek tvůrcům studie nahlásí), kdyby však tiskové zprávy z pozdějšího data neusvědčovaly Český Telecom z malé lži. Jak můžete vyčíst z následující tabulky, s čísly zveřejněnými Českým Telecomem v jeho tiskových zprávách bylo v ČR k 17. 6. 2003 realizováno přesně 5453 přípojek. O třináct dní později bychom však měli mít podle toho, co ČTc nahlásil tvůrcům studie, už 8933 přípojek. Nejzajímavější na celé věci je, že ani 30. 7. 2003, tedy celý měsíc po tomto datu, neměl Český Telecom oněch „nahlášených“ 8933 přípojek, ale pouze 8270 (!).


O korektnosti údajů Slovenské republiky se můžete přesvědčit v další, už opravdu poslední tabulce, kterou jsme pro vás připravili. Když zaměříte svou pozornost na poslední 3 měsíce uplynulého roku v ČR a na Slovensku, musí být všem jasné, kde se rozvoj ADSL přibrzdil a kde naopak nastává velký růst. Počty nově zprovozněných lokalit dávají Slovákům reálnou šanci nás v tomto roce dohnat v absolutním počtu přípojek. To by byla, zvláště s ohledem na skutečnost, že na Slovensku startovalo ADSL o 2 měsíce později a počet jeho obyvatel je poloviční, opravdu velká ostuda.


Aby bylo porovnání kompletní, možná bych se měl také podrobněji zmínit o počtech kabelových přípojek v ČR a počtech uživatelů kabelového Internetu. Bohužel kabeloví operátoři nevydávají zprávy o počtech uživatelů tak často, proto najdete poslední aktuální informace v tomto článku. To je už opravdu vše, co jsme vám pro dnešek připravili. Posuďte sami, jak na tom v zavádění vysokorychlostního Internetu vlastně jsme a kdo za tento neutěšený stav nese zodpovědnost.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Neprehliadnite: