U susedov sa začína kampaň propagujúca bezdrôtové pripojenie!

Pavel Sviták  /  13. 10. 2003, 00:00

Český Telecom, Český telekomunikačný úrad aj ministerstvo Informatiky premárnilii svoju poslednú šancu dokázať verejnosti, že rozšírenie cenovo dostupného a kvalitného pripojenia k Internetu je ich prioritou. Členovia Internetu pre všetkých v Českej republike si povedali dosť a preto sa rozhodli realizovať významný projekt na podporu alternatívnym spôsobom pripojenia do internetu.

Jak Berdár, Stádník a ministr Mlynář zabíjejí český Internet. 

Jenom události posledních dnů spolehlivě naznačují, kam kráčí Český Telecom pod vedením ředitele Berdára. Ten, komu náhodou unikl on-line rozhovor s panem ředitelem, se může pokochat duchaplnými odpověďmi pana ředitele na otázky uživatelů. Ale pojďme k tomu, co se událo minulý týden. Telecom společně s alternativními operátory měl již 1.10.2003 spustit pilotní projekt, ve kterém by důkladně ověřil, jestli předjednané modely paušálů na vytáčené připojení (Dial-up) bude možné od začátku příštího roku nabídnout široké veřejnosti. 1.10.2003 se však nic nestalo, pouze společnosti Contactel a Tiscali vydaly prohlášení, že požádaly ČTc o zahájení pilotního projektu.

Contactel k celé věci říká toto:
Věříme, že se nám spolu s Českým Telecomem podaří v rámci pilotního projektu úspěšně ověřit nový model, abychom našim zákazníkům mohli již v prvním čtvrtletí příštího roku nabídnout kvalitní připojení za měsíční paušál.

Tiscali je ještě odvážnější:
Společnost TISCALI převezme hlavní roli v provozním testování nového modelu paušálního zpoplatnění originace volání k síti internet, známého pod zkratkou FRIACO (Flat Rate Internet Access Call Origination), který vyvinula Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem.

Nevíme, co APVTS s ČTÚ vyvinulo, jestli nové modely nebo samotné FRIACO, asi jsme všichni ze ZUI na jednáních Fóra nedávali pozor, anebo tiskové oddělení Tiscali zapojilo až příliš svou fantazii. Dále ve zprávě Tiscali ústy jejího ředitele uvádí :
„Zavedení paušálního poplatku za telefonické připojení pro uživatel Internetu je významným krokem na cestě k dosažení hlavního cíle, kterým je snížení nákladů za telefonické internetové připojení pro české uživatele a jejich větší využívání Internetu.“

V ten samý den vydává také Český Telecom svou vlastní tiskovou zprávu, kde říká, že:
„ČESKÝ TELECOM zároveň dnes také na základě detailní analýzy informoval Český telekomunikační úřad o tom, že se nezúčastní pilotního projektu služby FRIACO, který v říjnu plánují ostatní účastníci internetového Fóra. Důvodem je neúměrná výše investic potřebných pro zajištění této služby v síti ČESKÉHO TELECOMU, jejich neperspektivnost v souvislosti s rozvojem dalších zejména širokopásmových služeb a velmi nízká návratnost vložených investic.“

Postoj Telecomu je tedy jasný, paušál na Dial-up je neperspektivní (připomeňme si, že v ČR je 650 000 uživatelů Dial-upu a zhruba 11 000 uživatelů ADSL a tomu, že tady za 5 let bude 500 000 uživatelů ADSL snad věří jenom ČTc). Nastala tedy situace, na kterou ZUI upozornilo ve své tiskové zprávě. Paušální modely jsou sice předjednané, ale když si ČTc postaví hlavu, tak ani ČTÚ ani ministr Mlynář ani alternativní operátoři a ani uživatelská veřejnost nic nezmůže. A jak si ČTc tedy představuje paušál na Dial-upu? To předvedl rovněž minulý týden, když obeslal své zákazníky „fantastickou nabídkou“ 13 hodin na Internetu zdarma garantovanou rychlostí:

Vážení zákazníci, přinášíme Vám novinky ze světa telekomunikací. Surfujte zdarma 13 hodin měsíčně s garantovanou rychlosti! Více na této stránce. Změňte si Vaší telefonní linku na digitální. Soutěžte o modem ISDN! Více na http://www.telecom.cz/soutez/  
Ing. Hana Kadeřábková
ředitelka marketingu pro spotřebitelsky trh
ČESKÝ TELECOM, a.s.

Tento e-mail snad hovoří za vše. Jestli takto hledá Český Telecom cestu z recese telekomunikačního odvětví, tak mu nezbývá jen popřát mnoho štěstí.

Nezanedbatelný podíl na neutěšené situaci českého Internetu má i samotný Český telekomunikační úřad. S počátku jsem se snažili pochopit, že situace ČTÚ není jednoduchá, ale po roce jednání jsem nabyli přesvědčení, že na ČTÚ vládne nerozhodnost ne-li přímo nechuť jít do jakéhokoliv střetu s mocným ČTc. Příkladem může být už před půl rokem ohlášená regulace ADSL (dodnes neuskutečněná), dále nevyřešený spor několika AO a ČTc ohledně „propojení“ u ADSL, či nedotažené poslední cenové rozhodnutí. V tomto rozhodnutí sice ČTÚ definuje, co je to „intervalový paušál“, ale to je, co se týká paušálů všechno. Nejenže chybí metodika na Intervalové paušály, ale není stanovená ani hodnota koeficientu „K“ potřebného k výpočtu ceny Dial-up připojení. Ta se počítá podle jednoduché rovnice Cena Dial-up = Cena za hlas X koeficient K. Je jasné, že Telecom bude chtít, aby se hodnota K = 1 zatímco alternativci budou prosazovat hodnotu nižší než 1, aby dosáhli co nejnižší ceny internetového připojení. Co myslíte, dohodnou se??? Pan David Stádník se na poslední tiskové konferenci v neformální diskusi po skončení tiskovky v odpovědích na naše otázky dokonce pokusil sám sebe nominovat do soutěže „Výrok roku“.


Obzvlášť úvaha o konkurenčním prostředí v ČR a názor na skutečnou funkci regulátora stojí minimálně za pozornost. Pan Stádník totiž doslovně řekl „Pane Sova, tak mi teda vysvětlete, proč si alternativní operátoři nenatáhnou svoje vlastní dráty?“. Tímto výrokem mi doslova vyrazil dech. Je sice pravda, že například v Anglii existuje několik operátorů, kteří nejsou závislí na síti British Telecomu, ovšem v naprosté většině států existuje dominantní operátor, který z historického hlediska vlastní celostátní síť a ostatní operátoři si jí od něj pronajímají. U nás stát 13 let po změně režimu držel stát nad ČTc ochrannou ruku, zásoboval ho zakázkami a po celou tu dobu upevňoval jeho monopol. Dost těžko můžeme tedy chtít po 22 alternativních operátorech poskytujících ADSL, aby si zakopali svoje vlastní dráty. Další perlou bylo prohlášení, že „Regulátor zde není od toho, aby zde plnil funkci policajta a někomu něco direktivně nařizoval, ale od toho aby stanovil mantinely pro český telekomunikační trh“. S tímto výrokem by se nechalo s přivřenýma očima souhlasit, ovšem pouze za předpokladu, že by zde ČTÚ skutečně ty mantinely vybudoval.

Slovo „Regulátor“ je vytvořeno zjevně od slova „regulovat“ a v případě, že se na trhu vyskytuje monopol (Český Telecom takovým monopolem zůstal dodnes), který brání ostatním firmám v podnikání, je více než vhodné, aby regulátor zasáhnul. V mnoha médiích se slovo „regulace“ spojuje s minulým socialistickým zřízením ovšem „reguluje“ se v celém vyspělém kapitalistickém světě a to nejen ceny elektřiny a plynu. Reguluje se všude tam, kde většinu trhu ovládá nějaký monopol a to na dobu „nezbytně nutnou“ k nastartování konkurenčního prostředí. Příkladem může být opět Velká Británie, kde úřaduje silný regulátor Oftel a Anglie se stává lídrem celosvětového trhu s vysokorychlostním Internetem. A jaká je role ministra informatiky Vladimíra Mlynáře? Vlastně nijaká, pouze několikrát (zde a zde a také tady) nasliboval veřejnosti, jak paušální Dial-up Internet tak i vysokorychlostní ADSL za přijatelnou cenu a když ČTc jeho přání nevyplnil (poslední ultimátum vypršelo 23.9.2003), neučinil žádné další opatření.

ADSL pomalý rozjezd a ani po půl roce žádná změna k lepšímu

Abychom nezdržovali pokusíme se v několika bodech shrnout, co se za půl roku událo kolem českého ADSL:

1.) Spuštění ADSL přišlo s ročním zpožděním a to bez debat jednoznačně vinou Českého Telecomu.

2.) Ačkoliv ČTc ADSL zaváděl jako jeden z posledních v Evropě, na kvalitě, ceně a marketingové kampani se to nijak neprojevilo. Technické problémy provázeli službu hned od začátku a dodnes jí provázejí.

3.) Za prvních 6 měsíců od spuštění služby nepřibyla ani jedna nová lokalita s možností připojení ADSL. (abychom byli spravedliví, jeden DSLAM byl namontovaný v lokalitě Praha 4 – potvrzeno šéfkou marketingové komunikace Lucií Prokopovou z ČTc)

4.) Agregace 1:50 má v síti ČTc katastrofální důsledky, uznal to i sám Český Telecom, když jí po týdnu sám dočasně vypnul. Důvody ČTc? Můžou za to stahovači! Vysvětlení ZUI – může si za to ČTc sám, svojí cenovou politikou. Víc než 90% uživatelů totiž využívá nejlevnější a zároveň nejpomalejší variantu ADSL, protože na rychlejší a kvalitnější prostě nemají peníze. Pomůže Fair User Policy? Ano, ale ne v podobě navržené ČTc, kdy on sám chce provádět regulaci pomocí datového limitu uplatňovaného na všechny uživatele. Regulovat by měl každý jednotlivý ISP a trestat pouze skutečné provinilce.

5.) Ačkoliv ČTc tvrdí, že co nevidět doženeme v penetraci ADSL vyspělý svět, čísla jsou neúprosná a říkají, že vyspělý svět se nám vzdaluje stále víc a víc.

6.) Totálně zklamala vláda ČR. Ačkoliv se v dokumentu eEurope 2003+ zavázala podporovat vysokorychlostní Internet, kromě spousty popsaných papírů, žádné další viditelné kroky neučinila.A následující tabulka monitorující stav ADSL ve světě za posledních 18 měsíců mluví jasnou řečí.

Kampaň na bezdráty začíná!

Tak jsme se konečně prokousali k tomu, co vás zajímá nejvíc. Z výše popsaných skutečností vyplývá, že obyčejný uživatel žijící mimo velké aglomerace nemá moc šancí, že by se v brzké době dočkal časově ani datově neomezeného připojení k Internetu. Existují v podstatě jen 3 způsoby, jak na venkově získat neomezené připojení. Satelit, mobilní telefon (nebo modem, služba Eurotelu) a bezdrát . My jsme se rozhodli věnovat svojí pozornost sítím bezdrátovým. Vytvořili jsme pro začátek seznam sítí, o kterých si myslíme, že si zaslouží trochu reklamy. V našem seznamu budeme rozlišovat mezi neziskovými komunitními sítěmi a sítěmi, které provozují komerčně lokální provideři. Komunitní síť většinou vytvoří pár nadšenců, všechny náklady nesou převážně rovným dílem všichni její členové a ti také rozhodují o jejím dalším rozšiřování. Komunitní síť slouží nejen k připojení uživatelů do Internetu, ale i k vzájemnému propojení jednotlivých uživatelů mezi sebou. Příkladem takové sítě může být například Wifi síť v Táboře, Děčíně nebo ve Šternberku.

Na trochu odlišném principu funguje síť, kterou provozuje tzv. „lokální provider“. Lokálním poskytovatelem Internetu se může stát kdokoliv z vás. Na rozdíl od provozovatelů komunitní sítě, se však už „lokální provider“ nemůže tvářit, že vše je skoro zadarmo. Za své služby inkasuje peníze a to ho zavazuje. Musí si vyběhat živnostenské oprávnění, licenci na ČTÚ (č.GL - 28/S/2000), dostatečnou konektivitu (minimum na rozjezd je půl mega) a spoustu dalších formalit. Také výběr míst pro umístění přípojných bodů není v dnešní době jednoduchý. Většina strategicky výhodných míst už je obsazená mobilními nebo alternativními operátory a za umístění antén se platí nemalé měsíční částky (např. stožáry Českých radiokomunikací začínají na částce 5 tisíc měsíčně). A proto zastáváme názor, že nadšenci, kteří se rozhodnou v tomto oboru podnikat, překonají výše zmiňované překážky a přesto dokáží kvalitou a cenou služeb konkurovat mnohem větším firmám s dostatečným finančním zázemím, si zaslouží náš obdiv. Opět si dovolíme uvést několik příkladů. Z našeho nejbližšího okolí je to síť v Sušici na Šumavě (v současné době zhruba 60 spokojených uživatelů) a z jiného koutu republiky třeba síť v Náchodě (víc než 100 uživatelů) nebo v Uherském Hradišti a Zlíně. Neměli bychom také zapomenout na bezdrátové sítě, které provozuje sama obec a které jsou sice svým charakterem komunitní, ale mají vyřízené všechny formality, licenci od ČTÚ, jen jsou podle zákona „uzavřené“nebo chcete-li „neveřejné“. Připojení k takové síti je potom umožněno pouze vybrané skupině uživatelů např. všem občanům vlastnícím nemovitost na katastrálním území určité obce. Typickým příkladem je obec Velký Týnec a zdá se, že i obec Sloup ( zde zase občané založili občanské sdružení SVNET).



Co najdete v našem seznamu a jaká jsou kritéria výběru?


U komunitních sítí jsme zohledňovali lokalitu, ve které se síť nachází. Přednost by zákonitě měli dostat sítě ve venkovských oblastech, nebo sítě ve středně velkých městech, které se snaží „doskákat“ i do okolních vesnic. Důležité je, aby síť měla nějakou svojí webovou prezentaci a osoby, které může případný zájemce kontaktovat. Důležitá je také ochota provozovatelů takové sítě dát o sobě vědět. Ne každý stojí o popularitu, ne každý je připraven na nápor nových uživatelů (připojují jen kamarády svých kamarádů např. Šternberk) a ne každá síť splňuje svými technickými parametry normy ČTÚ, aby si mohla dovolit riskovat návštěvu měřícího vozu. U lokálních poskytovatelů Internetu jsou kritéria pro výběr mnohem konkrétnější. Prvním kritériem je cena a kvalita poskytované služby. Nehodláme dělat reklamu firmám, které poskytují předražené a málo kvalitní služby. To jak se provozovatel služby chová k svým zákazníkům, jak rychle řeší problémy v síti, jaká je úroveň zabezpečení sítě a i celková spokojenost zákazníků se nechá vcelku snadno ověřit.

 

V seznamu sítí tedy čtenáři najdou nejen odkaz na jednotlivé webové prezentace, ale i stručnou charakteristiku sítě, její technické parametry, pravidla, podmínky a omezení. Důležitou součástí seznamu jsou i náhledy z jednotlivých přípojných bodů - šťastlivci, kteří na takové fotografii najdou svůj dům nebo panelák, budou mít tedy okamžitě jasnou odpověď na otázku, jestli je, nebo není možné jejich připojení zrealizovat. Zřejmě nejdůležitější součástí seznamu bude seznam kontaktních osob. Stačí tedy pouze odeslat e-mail nebo zvednout telefon a dohodnout se přímo s provozovatelem sítě. Samozřejmě, že seznam sítí je otevřený pro všechny a každý kdo chce dát o sobě tímto způsobem vědět nás může okamžitě kontaktovat na těchto adresách a telefonních číslech.

A na závěr si dovolíme malý vzkaz pro Český Telecom, ČTÚ, ministra Mlynáře a také málo aktivní alternativní operátory – „ Je to velká ostuda a opravdu k zamyšlení, když si po celém území státu musejí občané na vlastní náklady budovat svoje vlastní časově i datově neomezené připojení k Internetu, které by neruinovalo jejich rodinné rozpočty. Ještě větší ostuda to je v případě, když se tak děje i v hustě osídlených oblastech, kde není dostupné finančně nenáročné internetové připojení. Jestli vláda nehodlá, nebo nemůže dostát závazkům z dokumentu eEurope+, budou si muset občané vyspělou informační společnost vybudovat sami!


Autoři Miloslav Sova a Pavel Sviták jsou iniciátory Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelé občanského sdružení Internet pro všechny.

Neprehliadnite: