Několik vět o Opeře
Pavel Salvet / 11. 12. 2007, 11:33
Opera je zdarma dostupný komunikační balík zahrnující webový prohlížeč, RSS čtečku, e-mailového klienta, správce stahování atd. Výčet všeho, co Opera zvládá by byl na dlouho. A to se ještě spekuluje, že v příštích verzích bude umět prát, žehlit a vařit. Kupodivu však zájem o ní není nikterak markantní.
Co Opera přinesla světu
Opera rozhodně neměla na startovním poli příznivou pozici. Webu tou dobou suverénně vládl Internet Explorer, který byl stejně jako dnes dodáván s operačním systémem Windows, tedy jakoby zdarma. Naopak Opera byla tehdy šířena jako adware a kdo ji chtěl používat bez zaplacení, musel se smířit s reklamním proužkem. První Operou, která neobsahovala reklamní bannery a byla šířena jako freeware, byla až verze 8.50. Ta spatřila světlo světa 20. září 2005. Další nepříjemnou skutečností bylo, že webové stránky se vytvářely především pro Internet Explorer, který měl svou vlastní představu o webových standardech, což mělo za následek částečnou inkompatibilitu. Často bylo dokonce zobrazení stránek podmíněno použitím toho „pravého“ prohlížeče. Čím za takové situace mohla Opera prorazit? Vývojáři vsadili na něco, čím je Opera charakteristická dodnes. Na inovace a dodržování standardů (to v té době vlastně také byla inovace, možná až revoluční). Když Håkon Wium Lie zveřejnil svůj Acid2 test, byla Opera smajlíkovu úsměvu nejblíže ze všech prohlížečů.
Opera ovšem zabodovala především novými zajímavými funkcemi. Těch bylo mnoho, snad až příliš. Zvláště užitečné se ukázaly být tyto:
- Zobrazení více stránek v jednom okně (1994)
- Cacheování stránek v paměti RAM místo na pevném disku (1994)
- Ukládání relací (1996)
- Možnost vymazání soukromých dat (cookies, historie, hesla) (2000)
- Blokování „vyskakovacích“ oken (2000)
- Vyhledávací políčko vedle řádku s adresou (2000)
- Tzv. myší gesta (2000). Jde o manévry myši při stisknutém pravém tlačítku, které vyvolají určitou akci, například posun myši zprava doleva vyvolá návrat na předchozí stránku, není li definováno jinak.
Nyní už tyhle funkce nejsou v prohlížečích žádnou novinkou, ale tehdy přilákaly nezanedbatelný počet uživatelů. Většinu zmíněných funkcí od Opery přejaly i další alternativní prohlížeče a Internet Explorer měl náhle velký problém s migrací uživatelů, které dokázal čelit pouze díky své integraci do Windows, ale i tak jeho dominantní pozice výrazně oslabila.
Příval převratných novinek byl na přelomu milénia obzvlášť vydatný a ani dnes to nevypadá, že vývojářům docházejí nápady.
Co Opera nabízí dnes
Oproti jiným prohlížečům se Opera může pochlubit třeba již zmiňovanými „myšími gesty“. Oceňovanou funkcí je i blokování reklamy. Ve srovnání s populárním rozšířením Adblock plus pro Firefox je tato funkce řešena maličko odlišně. Uživatel klikne pravým tlačítkem myši na prázdné místo stránky. Tím vyvolá kontextové menu a z něj pak zvolí příslušnou položku. Po této akci prohlížená stránka jakoby pohasne a výrazné zůstanou pouze objekty, které je možno skrýt. Nato už zbývá jenom kliknout na jednotlivé rušivé objekty, které se tímto způsobem zablokují (nebo odblokují, jsou li zablokované). Celá operace je velice rychlá a přehledná.
Primitivní BitTorrent klient, který se objevil v Opeře 9, sice vyvolal pozdvižení, ale uživateli příliš využíván není. Lze jej najít v rolovacím menu vedle adresního řádku mezi seznamem vyhledávačů.
Obnova zavřených relací je velmi užitečná věc v případě, že se člověk potřebuje vrátit k relaci, kterou předtím neprozřetelně uzavřel. K danému úkonu je na liště přítomna ikona koše.
Pozoruhodnou věcí je Speed Dial. Jedná se vlastně o to, že místo prázdné stránky Opera nabídne miniatury uživatelem preferovaných stránek a ten již nemusí psát adresu, prostě jen klikne na miniaturu stránky, kterou chce navštívit. Ušetřit čas se zadáváním adresy se v tomhle případě dá i jinou technikou – značně oblíbené je používání uživatelských aliasů, další variantou může být lišta záložek.
Ukázka: Speed Dial (zdroj: Wisetechie.com)
Největším trumfem Opery však bezesporu je její báječná konfigurovatelnost. Nastavit a přenastavit se dá téměř cokoliv – lišty, písmo, klávesové zkratky, myší gesta, styly a samozřejmě se dá změnit i skin.
Zápory
Petr Staníček na svém blogu uspořádal takovou menší anketu na téma Proč nepoužívám Operu. Důvodů se našlo poměrně dost, i když by se vlastně daly shrnout v jeden jediný – vývojáři Opery se zaměřují hlavně na vymýšlení nových funkcí a nevěnují už tolik pozornosti vylepšování starého nebo odstraňování toho, co se příliš neosvědčilo, takže se pak Opera jeví nepřehledná a přeplácaná.
Zejména náhledy stránek při prodlení kurzoru nad tabem (Nástroje | Nastavení… | Pokročilé | Prohlížení | Zobrazovat bublinovou nápovědu) jsou naprosto zbytečné, protože je rychlejší si všechny taby proklikat, než u každého čekat až se náhled objeví. Zbytečný je i křížek na tabu (Nástroje | Nastavení… | Pokročilé | Stránky | Ukázat tlačítko pro zavření na každé záložce stránky), který často zabírá místo titulku, mohl by se objevit až po najetí kurzoru na tab.
U Opery si uživatel musí dávat dobrý pozor, aby nechtěně nezmáčkl některou klávesu. Klávesám jsou totiž přiřazeny určité funkce (např. při stisknutí klávesy plus se zvětší prohlížená stránka) a zabere pak určitý čas vrátit provedenou změnu.
Co je přichystáno
Na cestě je Opera 9.5 s vylepšeným renderovacím jádrem, takže pokud náhodou byly dosud nějaké potíže se špatně zobrazovanými stránkami, v nové Opeře by měly zmizet.
Vylepšená je i historie navštívených stránek (nově se zaznamenává i jejich obsah).
Novinkou je automatická synchronizace dat přes portál My Opera. Jde o osobní data typu seznamu záložek, odkazů ve Speed Dial, historie apod.
Rozšíření se dočká Koš vedle jednotlivých tabů. Bude z něj možné opětovně otevřít také celá okna.
Další novou funkci ocení hlavně weboví vývojáři. Opera umožní otevírání stránek v jiném prohlížeči. Testování tak bude o něco pohotovější.
Novinek je spousta, výše zmiňované jsou z nich nejviditelnější. Celkově nejde o nic mimořádného, pouze o další postupný krůček na cestě k vybudování kompaktního nástroje na práci s internetem.
Tabulka: Podíl prohlížečů na evropském internetu